Můj Pán

Jak vzácný dar mi byl dán.
Dar přízně tvé, jsi můj Pán,
Co dám ti já? Jen úzkost mám.
Mě soudit smíš, jsi můj Pán.

Jen blízkost svou mi dál přej.
Prý nebyl ráj! Já znám jej!
V tvém náručí se skví ten lán,
ty vládneš jím, jsi můj Pán.


Mým dnům, jak jdou, jsi dal řád,
čím jsem ti já, chci dál znát.
Mnou nespoután, mnou milován...
Buď vůle tvá! Jsi můj Pán!

Zima
/z tvorby studentů/

Hvězda chladná, jež k zemi padá, jedna mezi tisíci,

květina jež neuvadá, oči zvedá k měsíci.

Chladná náruč v jiskrách spánku, sny jež k ránu mizejí,

sama noc má na kahánku, slunce, záře v závějích.

Chladný dotek, mléčná mlha, tajemství pro oko skryté,

ticho krásy jiskry zdvíhá, chladnou hvězdou barvy ukryté.

Chladný rej ode hvězd tance, let od nebes mířící,

od větru jde vlnka k vlnce, odraz světla zářící.

Chladný úsměv, šepot slova, tichá hudba zasněná,

spadne hvězda, přijde nová, chytíš-li ji, bude tvá.